Vykazování technického zhodnocení Vyhláškou č. 369/2015 Sb. byly zrušeny tzv. uspořádací účty technického zhodnocení (účty 044, 045). Veškerá plnění charakteru technického zhodnocení se od 1.1.2016 vykazují přímo v příslušné položce nákladů resp. na účtech nedokončeného dlouhodobého majetku (041, 042) podle pravidel daných novelizovaným Českým účetním standardem č. 710. U technického zhodnocení nehmotného majetku platí: - na stranu Má dáti účtu 041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek se nově rovnou účtuje také o plněních charakteru technického zhodnocení (podle § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.), jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než 60.000,- Kč, a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 uvedené vyhlášky. Na účet 041 se pořizují také plnění charakteru technického zhodnocení, jejichž jednotlivá ocenění jsou vyšší než částka stanovená v § 11 odst. 2 vyhlášky (tedy 60.000,- Kč), ale toto pravidlo platilo i v minulých obdobích a nebylo meziročně změněno; - na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se rovnou účtuje o plněních podle § 55 odst. 4 vyhlášky, jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v § 11 odst. 2 vyhlášky, a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 vyhlášky. Účetní jednotka si zvolila účet 518 - Ostatní služby. U technického zhodnocení hmotného majetku platí: - na stranu Má dáti účtu 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek se nově rovnou účtuje také o plněních charakteru technického zhodnocení (podle § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.), jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než 40.000,- Kč, a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 14 odst. 9 uvedené vyhlášky. Na účet 042 se pořizují také plnění charakteru technického zhodnocení, jejichž jednotlivá ocenění jsou vyšší než částka stanovená v § 14 odst. 9 vyhlášky (tedy 40.000,- Kč), ale toto pravidlo platilo i v minulých obdobích a nebylo meziročně změněno; - na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se rovnou účtuje o plněních podle § 55 odst. 4 vyhlášky, jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v § 14 odst. 9 vyhlášky, a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 vyhlášky. Účetní jednotka si zvolila účet 549 - Ostatní náklady z činnosti. Nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání - účet 139 Nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání s výjimkou předání vybraným účetním jednotkám se vykazují jako zásoby v položce 139 - Ostatní zásoby (podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhl. č. 369/2015 Sb.). Rezervní fond Fond zábrany škod, který je podle § 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb. zdrojem rezervního fondu organizačních složek státu, je od roku 2016 vykazován v části F. přílohy účetní závěrky na novém řádku B.II.8 - Ostatní tvorba. Čerpání je vykazováno při použití na provozní účely na souvztažném řádku B.III.7. - Ostatní čerpání a při použití na investiční účely na řádku B.III.5 - Výdaje na reprodukci majetku. Před 1.1.2016 byl fond zábrany škod vykazován v rámci položek určených pro účelové peněžní dary. Fond zábrany škod je tvořen podle zvláštního zákona (§ 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 160/2013 Sb.). Účet pro platební karty Z důvodu zpřesnění věrného zobrazení provedla účetní jednotka k 1.1.2016 změnu způsobu vykazování bankovního účtu OSS pro platební karty, který je v souladu s §45 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb. veden se souhlasem Ministerstva financí mimo ČNB. Do 31.12.2015 byl vykazován v rámci položky (účtu) 245 - Jiné běžné účty. Podle odborného názoru Nejvyššího kontrolního úřadu se však jedná o "prostředky podle jiných právních předpisů", a tedy by měl být vykazován spíše v položce 241 - Běžný účet. Po zvážení argumentace NKÚ se účetní jednotka rozhodla provést změnu způsobu vykazování. Od roku 2016 je tento bankovní účet vykazován na účtu 241 - Běžný účet. Pevný kurz Pevný kurz naše účetní jednotka používá pro nákup a výdej valut v pokladně. Je roční platný pro účetní případy s okamžikem uskutečnění od 1. ledna do 31. prosince běžného roku. Pevným kurzem se rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, platný k počátku období. Vzhledem k tomu, že kurz k 1.1. ČNB nevyhlašuje, používá účetní jednotka kurz vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, ke kterému se používá. Účetní jednotka provedla mezi účetními obdobími 2017 a 2018 změny v uspořádání, označování a obsahovém vymezení položek účetní závěrky vyplývající z vyhlášek č. 273/2017 Sb. a č. 397/2017 Sb. Změny se k 31. 3. 2018 týkají zejména rozvahy a přílohy účetní závěrky. ZMĚNY S DOPADEM DO ROZVAHY Účet 311 - Odběratelé Krátkodobé pohledávky ze soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli, včetně pohledávek ze smluvních pokut se nově vykazují v položce B.II.1.- Odběratelé (účet 311). Tímto legislativním vývojem byl překonán odborný názor NKÚ z kontroly účetní závěrky MV k 31. 12. 2014 č. 15/32, na jehož základě účetní jednotka do 31. 12. 2017 vykazovala veškeré pokuty a sankce (i ze soukromoprávních vztahů) v položce B.II.5 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti (účet 315). V položce B.II.5 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti (účet 315) jsou nově v rámci pokut a sankcí vykazovány jen takové, které svým obsahovým vymezením nepatří do položky B.II.1. Odběratelé (účet 311). Změna způsobu vykazování pohledávek za dodavateli se vedle soukromoprávních pokut a sankcí týká i dobropisů po úhradě (dosud vykazovány jako snížení závazku na účtu 321 a případný záporný zůstatek k rozvahovému dni vykazován jako ostatní krátkodobé pohledávky - účet 377) a pohledávek z titulu reklamací a krátkodobých jistot poskytnutých dodavatelům (oboje dosud vykazovány jako ostatní krátkodobé pohledávky - účet 377). Dobropisy před úhradou jsou nadále vykazovány jako snížení dosud neuhrazeného závazku (dluhu), neboť jeho výše byla chybná (příliš vysoká). Popsané změny způsobu vykazování byly provedeny k 1. 1. 2018. Účet 314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy V položce B.II.4 - Krátkodobé poskytnuté zálohy vykazuje účetní jednotka i přeplatek zálohy, o který byla spotřeba nižší, než poskytnutá záloha a účetní jednotka očekává jeho vrácení od dodavatele. Správnost tohoto postupu byla písemně ověřena Ministerstvem vnitra na Ministerstvu financí prostřednictvím systému Service Desk, který slouží k poskytování metodické podpory při realizaci reformy účetnictví státu (požadavek č. 218773). V odpovědi MF uvádí: "v souladu s otázkou a odpovědí č. 19/2018 zveřejněnou na webu Ministerstva financí v sekci Otázky a odpovědi - Vyhláška č. 410/2009 Sb. může vybraná účetní jednotka v případě zúčtování krátkodobé poskytnuté zálohy přeúčtovat vzniklý přeplatek na syntetický účet 311 - Odběratelé. Vámi uvedený postup není v rozporu s právními předpisy v oblasti účetnictví ani s Českými účetními standardy a je tedy též možný". Účet 321 - Dodavatelé Krátkodobé závazky za odběrateli ze soukromoprávních vztahů se od 1. 1. 2018 vykazují v položce D.III.5. - Dodavatelé (účet 321). ZMĚNY S DOPADEM DO PŘÍLOHY Části K až N přílohy Od účetního období roku 2018 již příloha účetní závěrky neobsahuje části K až N. Část N týkající se mzdových nákladů byla Ministerstvem financí zrušena vyhláškou č. 397/2017 Sb. na základě posouzení efektivnosti sestavování a předávání této tabulky a nízké využitelnosti předaných informací. Ostatní části nebyly zrušeny, ale vyhláškami č. 272/2017 Sb. a 273/2017 Sb. se přesouvají z režimu účetního výkaznictví do samostatného právního předpisu v návaznosti na nový zákon č. 25/2017 Sb. o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Mění se rozsah i periodicita výkazů. Rezervní fond - pouze OSS Pro rok 2018 byla stanoviskem Ministerstva financí vyjasněna obsahová náplň řádku B.III.5. - Výdaje na reprodukci majetku ve stati F přílohy účetní závěrky OSS a změněn výklad k obsahové náplni položky B.III.7. Ostatní čerpání (kam dosud patřilo zapojení celého Fondu zábrany škod bez ohledu na účel). Výklad má k dispozici Ministerstvo vnitra prostřednictvím systému Service Desk a po linii metodické podpory jej poskytlo celé kapitole 314 k jednotnému nastavení výkaznictví. - Od 1. 1. 2018 účetní jednotka v řádcích B.III.1. až B.III.4. stati F vykazuje čerpání darů a prostředků ze zahraničí pouze na PROVOZ (bez reprodukce majetku). - Veškeré čerpání na reprodukci majetku (dle § 50 zákona č. 218/2000 Sb.), včetně zapojení darů, prostředků ze zahraničí nebo Fondu zábrany škod je od 1. 1. 2018 vykazováno v řádku B.III.5. Do 31. 12. 2017 bylo čerpání rezervního fondu OSS vykazováno podle povahy prostředků, tzn. že zapojení účelového daru bylo vykázáno v řádku B.III.2. Peněžní dary účelové. Zapojení Fondu zábrany škod bylo v souladu se stanoviskem MF č. 155144 celé v řádku B.III.7. Ostatní čerpání. MF pro rok 2018 své stanovisko změnilo. Aktuální komunikace probíhala systémem ServiceDesk pod číslem požadavku 191133. Ošatné - účet 527 Účetní jednotka změnila od 1. 1. 2018 z důvodů zpřesnění věrného zobrazení a zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky dle § 7 odst. 4 zákona o účetnictví způsob vykazování ošatného (vypláceného v penězích). Jelikož tento náklad vychází z právního předpisu, je vhodnější vykazovat jej v položce A.I.16 - Zákonné sociální náklady (účet 527), než v rámci položky A.I.17 - Jiné sociální náklady (účet 528) jako tomu bylo do 31. 12. 2017. |
Účetní jednotka vede účetnictví v plném rozsahu a používá metody stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy (č. 701-710). Informace jsou v účetní závěrce uvedeny v Kč na dvě desetinná místa. Minulé období je Netto. Metoda oceňování - Nakoupený majetek a zásoby je oceňován pořizovacími cenami stanovenými v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. - Účetní jednotka nevyužila možnosti snížení dolní hranice ocenění drobného dlouhodobého majetku (DDM), užívá standardní cenové hranice stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb. (§13 odst. 6 a §14 odst. 6 - tj. 3 resp. 7 tis. Kč). - Při změně příslušnosti hospodaření (resp. při bezúplatném příjmu od vybrané účetní jednotky) účetní jednotka přebírá ocenění a výši oprávek od předávající účetní jednotky. Ostatní bezúplatně nabytý majetek je oceňován reprodukční pořizovací cenou, v případě nabytí darem je zohledněna cena uvedená v darovací smlouvě, pokud odpovídá definici reprodukční pořizovací ceny stanovené zákonem o účetnictví. - Majetek vytvořený vlastní činností je oceňován vlastními náklady. - Majetek účtové třídy 0 určený k prodeji (včetně DDM) je průběžně přeceňován na reálnou hodnotu. Majetek je považován za určený k prodeji okamžikem, kdy je nepotřebný pro stát a bylo zahájeno zjišťování zájemců o koupi podle vyhlášky č. 62/2001 Sb. o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. Za reálnou hodnotu se v souladu s metodickým pokynem zřizovatele považuje cena v místě a čase obvyklá, u nemovitého majetku cena stanovená aktuálním znaleckým posudkem (a to cena administrativní, pokud je vyšší než cena v místě a čase obvyklá). Disponibilní majetek (vyjma drobného dlouhodobého) je znovu přeceňován v případě, že dojde k významné změně jeho hodnoty nebo v případě vyhotovení nového znaleckého posudku. - Metodické doporučení zřizovatele k určení okamžiku, kdy se majetek stává určeným k prodeji (a tedy podléhá povinnosti přecenění na reálnou hodnotu) trvá od roku 2013. Do 31. prosince 2012 účetní jednotka přeceňovala majetek v souladu s pokynem zřizovatele již k okamžiku, kdy se stal nepotřebným pro stát. - V rámci možnosti volby složeného či nesloženého účetního zápisu podle bodu 3.4.10. ČÚS 709 účetní jednotka zvolila způsob nesloženého zápisu. Volba je dána také možnostmi používaného informačního systému. Prvním krokem je zrušení oprávek souvztažným zápisem proti příslušnému účtu třídy 0 a druhým krokem je přecenění z takto získané zůstatkové ceny na reálnou hodnotu účetním zápisem na účtu účtové třídy 0 proti účtu 407. Je zajištěno shodné výsledné zobrazení v účetní závěrce jako při použití nesloženého zápisu. Liší se pouze obraty na účtech. Po přecenění následuje přeúčtování na účet majetku určeného k prodeji (035 resp. 036). - Zásoby určené k prodeji se na reálnou hodnotu v souladu s § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepřeceňují. - Účetní jednotka zatím neučinila podle bodu 7.1. písm. d) Českého účetního standardu č. 710 rozhodnutí ve věci ve věci zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 - Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku, protože takový účetní případ zatím nenastal ani jej neočekává. - Pevný kurz naše účetní jednotka používá pro nákup a výdej valut v pokladně. Je roční platný pro účetní případy s okamžikem uskutečnění od 1. ledna do 31. prosince běžného roku. Pevným kurzem se rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, platný k počátku období. Vzhledem k tomu, že kurz k 1.1. ČNB nevyhlašuje, používá účetní jednotka kurz vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, ke kterému se používá. Účtování o zásobách - Pro účtování o zásobách účetní jednotka používá způsob A. Vnitřním pokynem jsou stanoveny druhy zásob účtované do přímé spotřeby bez zaúčtování na sklad. - Pro oceňování úbytků zásob ze skladu užívá účetní jednotka vážený aritmetický průměr, který je počítán při každém příjmu zásob. Stejné pravidlo platí i pro oceňování úbytku zásob nabytých za účelem bezúplatného předání z účtu 139 podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb. - Účetní jednotka má vypracován vnitřní předpis stanovující normu přirozených úbytků. Metoda časového rozlišení nákladů a výnosů - Účetní jednotka používá metodu časového rozlišení nákladů a výnosů (včetně tvorby dohadných položek). - Obdobím se pro potřeby časového rozlišení rozumí kalendářní rok, a to i u transferů. Mezi měsíci nebo čtvrtletími téhož období účetní jednotka časově nerozlišuje. Při časovém rozlišení je aplikován princip významnosti. Hranice významnosti byla stanovena na částku 50.000,-- Kč. Do této částky se časově nerozlišuje (kromě záloh na transfery). Časově se nerozlišují každoročně se opakující platby (např. předplatné novin a časopisů, pojistné, platby za technickou podporu, u kterých nedochází k významné změně ceny). Metoda opravných položek - Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny i snižovány průběžně v návaznosti na délku prodlení podle §65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - Snížení opravných položek vytvořených v rámci prvního použití metody prostřednictvím účtu 406 je v souladu s doporučením Ministerstva financí účtováno prostřednictvím příslušného účtu nákladů 556. - Účetní jednotka (zpravidla při inventarizaci) posuzuje i potřebu tvorby opravné položky k majetku, například z titulu věcných břemen. Tato potřeba nebyla zjištěna. Metoda kurzových rozdílů - Účetní jednotka aplikuje metodu kurzových rozdílů - průběžně je účtováno o kurzových rozdílech k okamžiku uskutečnění účetního případu. Přecenění položek uvedených v §4 odst. 12 zákona o účetnictví kursem vyhlášeným ČNB se v mezitímní účetní závěrce neprovádí, jen k rozvahovému dni. Kurzové rozdíly jsou účtovány prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů 563 a 663. Metoda rezerv - Riziko považuje účetní jednotka z hlediska tvorby rezervy za významné, pokud částka titulu přesáhne a) u soudních sporů částku 2 000 000 Kč, b) u neuzavřených kontrol částku 500 000 Kč. Zároveň musí být splněna podmínka, že riziko je pravděpodobné. - Účetní jednotka zatím nepoužila metodu tvorby rezerv. Metoda odpisování - Účetní jednotka odepisuje majetek rovnoměrným způsobem v souladu s Českým účetním standardem č. 708. - Účetní jednotka neodpisuje pozemky, kulturní předměty a další majetek uvedený v §66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. včetně majetku určeného k prodeji. Drobný dlouhodobý majetek (DDM) - Celá pořizovací cena DDM nakoupeného (nebo vlastními silami vytvořeného) je při pořízení účtována do nákladů (558) a na příslušný účet oprávek (088 resp. 078). Za majetek vytvořený vlastní činností se v souladu s metodickým výkladem Ministerstva financí považuje i DDM získaný rozebráním většího majetkového celku vedeného na účtu 022. Za období 01-12/2018 se jedná o částku 255 571,04 Kč. - Do nákladů (558) je účtováno také bezúplatné nabytí DDM od subjektů, které nejsou vybrané účetní jednotky, a to výsledkově proti účtu 649, v souladu s bodem 5.3.3. ČÚS 710. Za období od 1. ledna 2018 do okamžiku, k němuž byla sestavena tato účetní závěrka, nastaly dva účetní případy ve výši 39 208,00 Kč. - DDM určený k prodeji je přeceňován na reálnou hodnotu způsobem popsaným v části "Metoda oceňování". Účetní jednotka si vnitřním pokynem stanovila principy významnosti pro účtování na podrozvahových účtech. Za významné informace považuje: - vybraný majetek pod hranicí ocenění DDM, - všechny pohledávky, u nichž bylo upuštěno od vymáhání, - transfery ze zahraničí v době podání žádosti o transfer, - přísně zúčtovatelné tiskopisy, - podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji nemovitého majetku, které v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, podléhají schválení ministerstvem financí, - podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku, u nichž je mezi účinností a splatností smlouvy doba delší než 3 měsíce, - tuzemské transfery, poskytované formou zálohy, u nichž je doba od podepsání smlouvy do poskytnutí zálohy na transfer delší než 3 měsíce - podmíněné závazky z užívání dlouhodobého majetku, který svým charakterem odpovídá účtové třídě 0, a je poskytnutý na dobu delší než 1 rok. Podmíněný závazek se ocení dle smlouvy, resp. sdělení vlastníka nebo poskytovatele, resp. dle odborného odhadu. Vzhledem k objemu vypůjčeného majetku a potřebám inventarizace tohoto majetku považuje účetní jednotka za významné ocenění majetku v cenách uvedených ve smlouvě nebo dle sdělení poskytovatele, - podmíněné závazky nebo pohledávky ze soudních sporů s žalobním požadavkem 1 000 000 Kč, u kterých se lze důvodně domnívat, že by k plnění mohlo dojít, - rizika sankcí z probíhajících neuzavřených kontrol, jejichž výše ocenění a pravděpodobnost jejich vzniku nezakládá potřebu účtování o rezervách a výše ocenění překročí hranici významnosti 50 000 Kč, - podmíněné pohledávky z rozhodnutí o uložení pokut ve správním řízení od okamžiku přijetí rozhodnutí o uložení pokuty do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí, - informace o ocenění dlouhodobého majetku, který byl účetní jednotce odcizen a nebylo promlčeno právo na náhradu škody (podmíněné aktivum), - informace o podmíněném pasivu souvisejícím s držbou pokutových bloků pro pokuty na místě zaplacené (v hodnotě 2 000 Kč za jeden blok), - nároky z titulu vyúčtování úhrad nákladů zásahu jednotky požární ochrany u dopravní nehody uplatňovaných u pojišťoven a úhrad nákladů zásahu jednotky požární ochrany vzniklých úmyslným jednáním osoby, uplatňované u osoby, která se tohoto jednání dopustila. Doplňující informace k příloze účetní závěrky H. Stavební pozemky Účetní jednotka v řádku H.1. Stavební pozemky nevykazuje žádný údaj, vzhledem k obsahové nejasnosti této položky. Podle ustanovení § 2 písm. c) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. je stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle přílohy ke katastrální vyhlášce č. 357/2013 Sb. (stať 1 bod 13), která stanoví technické podrobnosti pro správu katastru, se druhem pozemku "zastavěná plocha a nádvoří" rozumí pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr, c) zbořeniště, d) vodní dílo. Zkráceně se tento druh pozemku označuje jako "zast. pl.", tedy zastavěná plocha. Zastavěná plocha však do H.1. patřit nemůže, protože má ve výkazu svou vlastní položku "H.4 Zastavěná plocha". Nádvoří je stavba. Ministerstvo vnitra v rámci poskytování metodické podpory kapitole 314 tuto problematiku s Ministerstvem financí dlouhodobě diskutuje, přesto stále přetrvává nejasnost, co Ministerstvo financí požaduje vykazovat v položce "H.1. Stavební pozemky". Detail ke změně výkaznictví - části K, L, M účetní závěrky (N zrušeno vyhláškou č. 397/2017 Sb.): Části "K", "L" a "M" přílohy účetní závěrky se přesouvají z režimu účetní legislativy do samostatného právního předpisu. Jedná se o projekty partnerství soukromého a veřejného sektoru, dále poskytnuté garance a zejména o Výkaz peněžních příjmů a výdajů státních příspěvkových organizací (příloha č. 1 k vyhlášce č. 272/2017 Sb.). Mění se rozsah i periodicita výkazů. Legislativa vyšla ve Sbírce zákonů (částka 95): - nová vyhláška č. 272/2017 Sb. k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí + její důvodová zpráva; - související novela vyhlášky č. 410/2009 Sb. - vyhláška č. 273/2017 Sb. - související novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. - vyhláška č. 274/2017 Sb. Novely navazují na zákon č. 25/2017 Sb. o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Účetní jednotka v roce 2018 přijala darem drobný dlouhodobý majetek (DDM), který byl u předávajícího, tj. Moravskoslezského kraje, účtován na účtu 028, ale jeho jednotlivá hodnota je pod 3.000,00 Kč. Vzhledem k tomu, že HZS Moravskoslezského kraje nemá sníženou hranici účtování o DDM, tj. účtuje o DDM s hodnotou nad 3.000,00 Kč, byla hodnota darovaného majetku v celkové výši 1 436 235,64 Kč naúčtovaná na podrozvahovém účtu 902, jako je běžné u tohoto druhu majetku nabytého účetní jednotkou. |