Účetní jednotka provedla mezi účetními obdobími 2015 a 2016 změny v uspořádání, označování a obsahovém vymezení položek účetní závěrky vyplývající z vyhlášky č. 369/2015 Sb. (dále také "vyhláška"). Změny se týkají rozvahy, výkazu zisku a ztráty i přílohy účetní závěrky. Změna směrné účtové osnovy - vykazování technického zhodnocení Vyhláškou č. 369/2015 Sb. byly zrušeny tzv. uspořádací účty technického zhodnocení (účty 044, 045). Veškerá plnění charakteru technického zhodnocení se od 1. 1. 2016 vykazují přímo v příslušné položce nákladů resp. na účtech nedokončeného dlouhodobého majetku (041, 042) podle pravidel daných novelizovaným Českým účetním standardem č. 710. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku. U technického zhodnocení nehmotného majetku platí: - na stranu Má dáti účtu 041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek se nově rovnou účtuje také o plněních charakteru technického zhodnocení (podle § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.), jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než 60.000,- Kč, a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 uvedené vyhlášky. Na účet 041- Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek se pořizují také plnění charakteru technického zhodnocení, jejichž jednotlivá ocenění jsou vyšší než částka stanovená v § 11 odst. 2 vyhlášky (tedy 60.000,- Kč), ale toto pravidlo platilo i v minulých obdobích a nebylo meziročně změněno; na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se rovnou účtuje o plněních podle § 55 odst. 4 vyhlášky, jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v § 11 odst. 2 vyhlášky, a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 vyhlášky. Účetní jednotka si zvolila účet 518 - Ostatní služby. U technického zhodnocení hmotného majetku platí: - na stranu Má dáti účtu 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek se nově rovnou účtuje také o plněních charakteru technického zhodnocení (podle § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.), jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než 40.000,- Kč, a která mohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku podle § 14 odst. 9 uvedené vyhlášky. Na účet 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek se pořizují také plnění charakteru technického zhodnocení, jejichž jednotlivá ocenění jsou vyšší než částka stanovená v § 14 odst. 9 vyhlášky (tedy 40.000,- Kč), ale toto pravidlo platilo i v minulých obdobích a nebylo meziročně změněno; - na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu nákladů se rovnou účtuje o plněních podle § 55 odst. 4 vyhlášky, jejichž jednotlivá ocenění jsou nižší než částka stanovená v § 14 odst. 9 vyhlášky, a která nemohou splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku podle § 11 odst. 2 vyhlášky. Účetní jednotka si zvolila účet 549 - Ostatní náklady z činnosti. Změny provedené s platností od počátku účetního období z důvodu zpřesnění věrného zobrazení a zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky v návaznosti na poznatky z kontroly NKÚ, která byla v 1. čtvrtletí 2016 ukončena na Ministerstvu vnitra: 1) Bylo provedeno přetřídění vybraných položek z účtů 018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek a 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek na podrozvahové účty 901 a 902. Jednalo se o majetek, jehož ocenění nedosahuje dnešní dolní hranice ocenění pro vstup na uvedené rozvahové účty a který byl na účty 018 a 028 pořízen v minulosti podle tehdy platné snížené dolní hranice. Účetní jednotka jej původně hodlala ponechat na účtech 018 a 028 až do vyřazení. 2) Bylo provedeno přetřídění majetku z účtu 112 - Materiál na skladě na účty 018 a 028. Jednalo se o dodávky drobného dlouhodobého majetku pořízeného na sklad od roku 2001 se souhlasem Ministerstva financí pod č. j. 341/32.148/2001. 3) Proběhlo přeúčtování pohledávek z uložených pokut ze soukromoprávních vztahů z účtu 311 - Odběratelé na účet 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti. Veškeré pokuty (pokud se nejednalo o kázeňské tresty) jsou nyní vykazovány pouze na účtu 315. Obdobně byl proveden převod pohledávek ze správních poplatků z účtu 352 - Pohledávky ze správy daní na účet 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti. Položky z účtů 311 a 352 byly převedeny včetně svých opravných položek. Mezi rozvahovými účty třídy 3 proběhl převod v ocenění Brutto. Související korekce (opravné položky) byly převedeny na příslušný účet opravných položek, aby byly v rozvaze řádně vykázány u nového účtu. Případné letošní účetní případy byly opraveny obratově (tato oprava se v účetní závěrce neprojeví, avšak bude vykázána v jiných účetních záznamech - zejména v Pomocném analytickém přehledu PAP). 4) Výnosy z titulu věcného břemene jsou nově vykázány místo účtu 602 - Výnosy z prodeje služeb na účtu 649 - Ostatní výnosy z činnosti. Ačkoli § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH výslovně uvádí, že vznik věcného břemene je poskytnutím služby, a ačkoli vyhláška č. 410/2009 Sb. nestanoví pro účet 602 - Výnosy z prodeje služeb žádné obsahové vymezení, tak podle odborného názoru NKÚ obsahové vymezení účtu 602 neodpovídá danému účetnímu případu s tím, že se v rámci obsahového vymezení účtů nelze obecně odkazovat na vymezení obsažené v právním předpise, který upravuje jinou než účetní problematiku (v tomto případě např. zákon č. 235/2004 Sb., o DPH). 5) Zpětně od počátku účetního období byla provedena analýza pohledávek z titulu věcného břemene. Zádné pochybení nebylo nalezeno s ohledem na obsahové vymezení položek 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti resp. 311 - Odběratelé a nebylo třeba provést opravu způsobu vykázání. 6) Byl posunut okamžik účtování o nároku na vrácení spotřební daně na datum podání daňového přiznání. Celková částka na faktuře, která byla před touto změnou účetně rozdělována na částku odpovídající hodnotě nakupovaného minerálního oleje (daňový základ) a částku připadající na spotřební daň, je nově vykazována v plné výši v účtové třídě 1. Částka spotřební daně, která za období od počátku účetního období až do 30.6.2016 uplatněna v daňovém přiznání, a vztahovala se k dosud nespotřebované zásobě oleje, byla připočtena k ocenění příslušných zásob. 7) Závazky z dávek nemocenského pojištění jsou nově vykázány místo účtu 331 - Zaměstnanci na účtu 345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce. Důvodem tohoto zpřesnění způsobu vykazování závazku je fakt, že dávka je podle Českého účetního standardu č. 703 transferem. Nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání - účet 139 Nemovité a movité věci nabyté za účelem bezúplatného předání s výjimkou předání vybraným účetním jednotkám se nově vykazují jako zásoby v položce 139 - Ostatní zásoby (podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhl. č. 369/2015 Sb.). Účetní jednotka má k dispozici dokument s vypořádáním připomínek ministerstev k výše uvedené novele vyhlášky č. 410/2009 Sb., z něhož vyplývají další upřesnění. Nové pravidlo platí bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti, rozhodující je účel nabytí. Za dodržení výše uvedených podmínek sem patří například i materiál pro humanitární pomoc. Z vypořádání připomínek dále vyplývá výklad týkající se změny způsobu vykazování věcí splňujících výše uvedené podmínky, nabytých před 1. 1. 2016. Ministerstvo financí vysvětluje, že v souladu s bodem 6.8. ČÚS č. 701 účetní jednotka v případě změny právního předpisu, ze kterého vyplývá změna uspořádání položek rozvahy nebo změna obsahového vymezení některé z položek rozvahy, které zakládá povinnost vykazovat určitou skutečnost v jiné položce rozvahy, postupuje v souladu s tímto právním předpisem. Proto účetní jednotka přistoupila k těmto krokům: a) nové pořizování věcí splňujících podmínky podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky probíhá na účet 139 - Ostatní zásoby; b) z účtu 028 (stavu k rozvahovému dni) byla na účet 139 převedena část majetku odpovídající charakteru účtu 139. Změna způsobu vykazování proběhla obratově jako účetní případ roku 2016, nikoli v rámci otevírání účetních knih. Zároveň byly ve stejné výši sníženy oprávky na účtu 088 a účet, na který byla při pořízení zaúčtována pořizovací cena (501 - Spotřeba materiálu (u věcí nabytých mezi 1.1.2010 a 31.12.2011, než byl pro DDM zaveden samostatný nákladový účet resp. 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku), c) z účtu 112 - materiál na skladě (stavu k rozvahovému dni) byly na účet 139 převedeny věci odpovídající charakteru účtu. Změna způsobu vykazování proběhla obratově jako účetní případ roku 2016, nikoliv v rámci otevírání účetních knih. d) z účtu 902 (stavu k rozvahovému dni) byly na účet 139 převedeny věci odpovídající charakteru účtu. Změna způsobu vykazování proběhla obratově jako účetní případ roku 2016, nikoli v rámci otevírání účetních knih. Zároveň byl ve stejné výši snížen stav účtu 999 a účtu, na který byla při pořízení zaúčtována pořizovací cena. e) na účet 139 byl také převeden majetek, který byl veden v mimoúčetní operativní evidenci. Průtokové transfery - změna názvu účtů 375 a 475 Oproti směrné účtové osnově platné pro účetní období roku 2015, byly přejmenovány účty 375 a 475 z původních názvů "Zprostředkování krátkodobých/dlouhodobých transferů" na "Krátkodobé / Dlouhodobé zprostředkování transferů". Důvodem bylo zvýšení právní jistoty účetních jednotek, neboť původní název nevystihoval obsahové vymezení těchto položek. Další změny směrné účtové osnovy: Vedle výše uvedených změn byly ve směrné účtové osnově s platností k 1.1.2016 (příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.) provedeny také následující úpravy: - změna názvu účtů 247 a 248 - 247 - Účty spravovaných prostředků - nově "Účty státních finančních aktiv" - 248 - Souhrnné účty - nově "Účty řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu" - Doplněn nový účet 369 - Pohledávky z neukončených finančních operací - Podrozvahové účty 975 a 976 mají oproti minulým obdobím zcela změněno obsahové vymezení i název (nově: 975 - Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu; 976 - Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu). V roce 2015 byly tehdejší podrozvahové položky 975 (976) - Krátkodobé (Dlouhodobé) podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí zrušeny. U poskytovatele, který realizuje transfer formou předfinancování ze státního rozpočtu se pro evidenci krátkodobých (dlouhodobých) podmíněných závazků z předfinancování transferů od roku 2015 používají nové položky 912 (952). Nyní (2016) byly účty 975 a 976 do směrné účtové osnovy vráceny, ale se zcela jiným významem, než měly v minulosti. Ani pro jednu z výše uvedených položek účetní závěrky nemá účetní jednotka náplň (nenastávají účetní případy). K části F - Rezervní fond: Fond zábrany škod, který je podle § 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 25/2015 Sb. zdrojem rezervního fondu organizačních složek státu, je od roku 2016 vykazován v části F. přílohy účetní závěrky na novém řádku B.II.8 - Ostatní tvorba. Čerpání je vykazováno na souvztažném řádku B.III.7. - Ostatní čerpání. Před 1.1.2016 byl fond zábrany škod vykazován v rámci položek určených pro účelové peněžní dary. Fond zábrany škod je tvořen podle zvláštního zákona (§ 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 160/2013 Sb.). Další změny: Účet pro platební karty Z důvodu zpřesnění věrného zobrazení provedla účetní jednotka k 1.1.2016 změnu způsobu vykazování bankovního účtu OSS pro platební karty, který je v souladu s §45 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb. veden se souhlasem Ministerstva financí mimo ČNB. Do 31.12.2015 byl vykazován v rámci položky (účtu) 245 - Jiné běžné účty. Podle odborného názoru Nejvyššího kontrolního úřadu se však jedná o "prostředky podle jiných právních předpisů", a tedy by měl být vykazován spíše v položce 241 - Běžný účet. Po zvážení argumentace NKÚ se účetní jednotka rozhodla provést změnu způsobu vykazování. V účetní závěrce k 31.12.2015 byl tento bankovní účet vykázán na účtu 245 ve výši 8.189,92 Kč. Zůstatek byl obratově převeden na účtu 241. Změna způsobu oceňování - pevný kurs V souladu s vnitřním předpisem platným poprvé pro účetní období roku 2016 se pro přepočet cizích měn při oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 6 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, užívá pevný kurs. Pevný kurs je (ročn)í platný pro účetní případy s okamžikem uskutečnění od 1. ledna do 31. prosince běžného roku. Pevným kursem se rozumí kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, platný k počátku období. Vzhledem k tomu, že kurs k 1.1. ČNB nevyhlašuje, používá účetní jednotka kurs k 31. prosinci přecházejícího období (poslední pracovní den). Výjimku z použití pevného kursu účetní jednotka stanovila pro případy nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu prostřednictvím korunového účtu a pro případy, kdy právní předpis stanoví použití jiného kursu a oceněním v pevném kursu by nebyla dodržena výše zákonného závazku / nároku. Zavedením pevného kursu není dotčena zákonná povinnost přecenit vybrané položky vyjádřené v cizí měně, kterou účetní jednotka provede ke konci rozvahového dne (§ 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). |
Účetní jednotka používá metody stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy (č. 701-710). Informace jsou v účetní závěrce uvedeny v Kč na dvě desetinná místa. Minulé období je netto. Metoda oceňování Nakoupený majetek a zásoby je oceňován pořizovacími cenami stanovenými v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. Účetní jednotka nevyužila možnosti snížení dolní hranice ocenění drobného dlouhodobého majetku (DDM), užívá standardní cenové hranice stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb. (§13 odst. 6 a §14 odst. 6 - tj. 3 resp. 7 tis. Kč). Při změně příslušnosti hospodaření (resp. při bezúplatném příjmu od vybrané účetní jednotky) účetní jednotka přebírá ocenění a výši oprávek od předávající účetní jednotky. Ostatní bezúplatně nabytý majetek je oceňován reprodukční pořizovací cenou, v případě nabytí darem je zohledněna cena uvedená v darovací smlouvě, pokud odpovídá definici reprodukční pořizovací ceny stanovené zákonem o účetnictví. Majetek vytvořený vlastní činností je oceňován vlastními náklady. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak. Metoda oceňování souboru majetku Soubory hmotných movitých věcí vykazuje účetní jednotka v ocenění pořizovacími cenami (a vede k nim operativní evidenci s uvedením hlavní věci). Při změně příslušnosti hospodaření (resp. při bezúplatném příjmu od vybrané účetní jednotky) účetní jednotka přebírá ocenění a výši oprávek od předávající účetní jednotky. Ostatní bezúplatně nabytý majetek je oceňován reprodukční pořizovací cenou, v případě nabytí darem je zohledněna cena uvedená v darovací smlouvě, pokud odpovídá definici reprodukční pořizovací ceny stanovené zákonem o účetnictví. V případě změny v rozsahu souboru (přidání věci, vyřazení věci (aniž by tím došlo k ukončení užívání souboru) upravuje účetní jednotka ocenění souboru o pořizovací cenu předmětné věci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou opravy poškozeného souboru prováděné výměnným způsobem, kdy se měněná věc považuje z hlediska celého souboru za náhradní díl a výše ocenění se tudíž nemění. Účetní jednotka nevykazuje soubor majetku tvořený kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, u něhož by známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, a který by tudíž byl oceněn ve výši 1,- Kč. Majetek účtové třídy 0 určený k prodeji (včetně DDM) je průběžně přeceňován na reálnou hodnotu. Majetek je považován za určený k prodeji okamžikem, kdy je nepotřebný pro stát a bylo zahájeno zjišťování zájemců o koupi podle vyhlášky č. 62/2001 Sb. o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. Za reálnou hodnotu se v souladu s interním metodickým doporučením MV považuje cena v místě a čase obvyklá, u nemovitého majetku cena stanovená aktuálním znaleckým posudkem (a to cena administrativní, pokud je vyšší než cena v místě a čase obvyklá). Disponibilní majetek (vyjma drobného dlouhodobého) je znovu přeceňován v případě, že dojde k významné změně jeho hodnoty nebo v případě vyhotovení nového znaleckého posudku. Metodické doporučení zřizovatele k určení okamžiku, kdy se majetek stává určeným k prodeji (a tedy podléhá povinnosti přecenění na reálnou hodnotu) trvá od roku 2013. Do 31. prosince 2012 účetní jednotka přeceňovala majetek již k okamžiku, kdy se stal nepotřebným pro stát. V rámci možnosti volby složeného či nesloženého účetního zápisu podle bodu 3.4.10. ČÚS 709 účetní jednotka zvolila způsob nesloženého zápisu. Volba je dána také možnostmi používaného informačního systému. Prvním krokem je zrušení oprávek souvztažným zápisem proti příslušnému účtu třídy 0 a druhým krokem je přecenění z takto získané zůstatkové ceny na reálnou hodnotu účetním zápisem na účtu účtové třídy 0 proti účtu 407. Je zajištěno shodné výsledné zobrazení v účetní závěrce jako při použití nesloženého zápisu. Liší se pouze obraty na účtech. Po přecenění následuje přeúčtování na účet majetku určeného k prodeji (035 resp. 036). Zásoby určené k prodeji se na reálnou hodnotu v souladu s § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepřeceňují. Účtování o zásobách Pro zásoby potravin užívá účetní jednotka způsob B. Pro účtování o zásobách účetní jednotka používá způsob A. Vnitřním pokynem jsou stanoveny druhy zásob účtované do přímé spotřeby bez zaúčtování na sklad. Pro oceňování úbytků zásob ze skladu užívá účetní jednotka vážený aritmetický průměr, který je počítán při každém úbytku zásob. Stejné pravidlo platí i pro oceňování úbytku zásob nabytých za účelem bezúplatného předání z účtu 139 podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb. Výjimkou z pravidla oceňování váženým aritmetickým průměrem jsou věci pořízené z FKSP a věci vedené pod unikátním výrobním číslem (oceňují se pořizovací cenou). Účetní jednotka má vypracován vnitřní předpis stanovující normu přirozených úbytků. Metoda časového rozlišení nákladů a výnosů Účetní jednotka používá metodu časového rozlišení nákladů a výnosů (včetně tvorby dohadných položek). Obdobím se pro potřeby časového rozlišení rozumí kalendářní rok, a to i u transferů. Mezi měsíci nebo čtvrtletími téhož období účetní jednotka časově nerozlišuje. Při časovém rozlišení je aplikován princip významnosti. Hranice významnosti byla stanovena na částku 50 000,-Kč. Do této částky se časově nerozlišuje (kromě záloh na transfery). Výjimkou z výše uvedeného pravidla je vykázání transferů mezi Ministerstvem vnitra a zřízenými příspěvkovými organizacemi. Příspěvek na provoz, který má charakter zálohového transferu určeného k vypořádání, je časově rozlišován měsíčně. MV jako zřizovatel podle podkladů příspěvkové organizace průběžně navyšuje dohadný účet pasivní (389) souvztažně s účtem 571. Příspěvková organizace ve stejné výši průběžně navyšuje dohadný účet aktivní (388) souvztažně s účtem 671. K vypořádání dojde v termínu stanoveném právním předpisem. Metoda opravných položek Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny i snižovány průběžně v návaznosti na délku prodlení podle §65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Snížení opravných položek vytvořených prostřednictvím účtu 406 je v souladu s doporučením Ministerstva financí účtováno prostřednictvím příslušného účtu nákladů - 556. Účetní jednotka (zpravidla při inventarizaci) posuzuje i potřebu tvorby opravné položky k majetku (včetně zásob), například z titulu věcných břemen. Tato potřeba nebyla zjištěna. Metoda tvorby opravné položky k majetku z titulu jeho zatížení věcným břemenem. Metoda kurzových rozdílů Účetní jednotka aplikuje metodu kurzových rozdílů - průběžně je účtováno o kurzových rozdílech k okamžiku uskutečnění účetního případu. K rozvahovému dni bylo provedeno přecenění cizoměnových položek podle § 4 odst.12 zákona o účetnictví. Kurzové rozdíly jsou účtovány prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů - 563 a 663. Účetní jednotka pro rok 2016 stanovila pevný kurz. Jako pevný kurz byl stanoven kurz vyhlášený ČNB platný k 1. 1. 2016, tedy kurz vyhlášený 31. 12. 2015. Byl používán po dobu celého účetního období 2016. Pro účetní případy uskutečněné k 1. 1. 2017 a později bude užíván kurz platný k 1. 1. 2017. Metoda rezerv Účetní jednotka v roce 2016 vydala vnitřní předpis k tvorbě rezerv v návaznosti na ČÚS 705 a zároveň otestovala relevantní účetní případy pro jejich potenciální tvorbu. K 31.12.2016 nebyly u žádného účetního případu splněny potřebné podmínky pro tvorbu rezervy. Za tituly pro tvorbu rezerv účetní jednotka stanovila rizika plynoucí z prováděných neuzavřených kontrol a rizika z potenciálně prohraných soudních sporů. Potenciální rizika vyplývající ze sanace ekologických zátěží nebyla k 31.12.2016 účetní jednou zjištěna. Metoda odpisování Účetní jednotka odepisuje majetek rovnoměrným způsobem v souladu s Českým účetním standardem č. 708. Účetní jednotka neodpisuje pozemky, kulturní předměty a další majetek uvedený v §66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. včetně majetku určeného k prodeji. Drobný dlouhodobý majetek (DDM) Celá pořizovací cena DDM nakoupeného (nebo vlastními silami vytvořeného) je při pořízení účtována do nákladů (558) a na příslušný účet oprávek (088 resp. 078). Za majetek vytvořený vlastní činností se v souladu s metodickým výkladem Ministerstva financí považuje i DDM získaný rozebráním většího majetkového celku vedeného na účtu 022. Do nákladů (558) je účtováno také bezúplatné nabytí DDM od subjektů, které nejsou vybrané účetní jednotky, a to výsledkově - proti účtu 649, v souladu s bodem 5.3.3. ČÚS 710. Za období od 1. ledna 2016 do okamžiku, k němuž byla sestavena tato účetní závěrka účetní případy nabytí DDM nastaly ve výši 525.936,38 Kč. DDM určený k prodeji je přeceňován na reálnou hodnotu způsobem popsaným v části "Oceňování reálnou hodnotou". Účetní jednotka si vnitřním pokynem stanovila principy významnosti pro účtování na podrozvahových účtech. Za významné informace považuje: - vybraný majetek pod hranici ocenění DDM (prostřednictvím centrálního číselníku majetku), - všechny pohledávky, u nichž bylo upuštěno od vymáhání, podle našeho pokynu k významnosti, - skutečnosti, u nichž tak stanoví příslušný Český účetní standard nebo právní předpis, například informace o transferu, který se zcela nebo zčásti týká prostředků ze zahraničí - podmíněné pohledávky/závazky ze soudních sporů s žalobním požadavkem 1 mil. Kč a více, lze-li se důvodně domnívat, že by k plnění opravdu mohlo dojít, a zároveň pokud nebyly splněny podmínky pro tvorbu rezervy dle vnitřního pokynu k rezervám, - podmíněné závazky z platných smluv o poskytnutí podpory podle zákona č. 130/2002 Sb. s ročním závazkem 1 mil. Kč a více - do doby, než vznikne závazek, - dlouhodobé podmíněné pohledávky/závazky z nájemného, pokud lze vyčíslit úhrn za tři následující účetní období, - podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji nemovitého majetku, které podléhají schválení Ministerstvem financí, - podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku, u nichž je mezi platností a účinností smlouvy doba delší než 3 měsíce, - podmíněné pohledávky/závazky ze smluv o smlouvě budoucí týkající se prodeje nebo pořízení dlouhodobého majetku, - podmíněné pohledávky ze smluv o poskytnutí tuzemských darů nebo grantů, pokud mezi platností a účinností smlouvy, na jejímž základě bude přijat dar (nebo grant), je doba delší než 3 měsíce, - informace o ocenění dlouhodobého majetku, který byl účetní jednotce odcizen a nebylo promlčeno právo na náhradu škody (podmíněné aktivum), - informace o podmíněném pasivu souvisejícím s držbou pokutových bloků na pokutu na místě zaplacenou (2 000,- Kč za jeden blok), nikoli bloků na pokutu na místě nezaplacenou, - podmíněné závazky z užívání nemovitého majetku vypůjčeného od jiné účetní jednotky kapitoly 314 na delší dobu než do konce daného roku (ve výši ocenění majetku nebo jeho poměrné části v účetnictví půjčitele, není-li ve smlouvě / zápisu stanoveno jinak), - podmíněné závazky z užívání dlouhodobého majetku (tj. majetku svým charakterem odpovídajícího účtové třídě 0) vypůjčeného od externích subjektů na dobu delší než jeden rok - oceněné dle smlouvy, resp. sdělení majitele resp. dle odborného odhadu. - v návaznosti k nově vydanému pokynu k rezervám riziko odvodu z probíhajících neuzavřených kontrol, které svou výší převyšují částku 50 000,- Kč, a zároveň splňuje další podmínky pro kvalifikaci na příslušném podrozvahovém účtu dle vnitřního pokynu k rezervám, - dlouhodobé podmíněné závazky z titulu služeb, pokud roční smluvní závazek přesahuje hodnotu 100 mil. Kč včetně DPH. Na základě výjimky z pokynu k významnosti informací v účetní závěrce pod č.j. MV-113797-81/US-2016 bylo rozhodnuto o ponechání dlouhodobých podmíněných závazků z titulu služeb v celkové výši 3 890 752 945,89 Kč, které k 31.12.2016 nesplňovaly pravidlo pro oceňování dle § 72 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., protože je účetní jednotka s ohledem na vypovídací schopnost účetní závěrky považovala za významné. K části F - FKSP: Účetní jednotka poskytla půjčky z FKSP. Celková výše dosud nesplacených půjček na bytové účely činí k 31.12.2016 částku 9.019.465,05 Kč a sociálních půjček činí 23.500,- Kč. Vzhledem k tomu, že v souladu s "ČUS 704 - Fondy účetní jednotky" poskytnutí návratné půjčky neovlivňuje stav fondu (účet 412), není tato informace uvedena ve stati A III. části F přílohy účetní závěrky. K části F - Rezervní fond: Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., stanovil nový zdroj rezervního fondu organizačních složek státu: prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod (§ 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb.). Fond zábrany škod je tvořen podle zvláštního zákona (§ 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 160/2013 Sb.). Tvorba rezervního fondu organizačních složek státu je od roku 2016 v účetní závěrce vykazována v části F. přílohy účetní závěrky na novém řádku B.II.8 - Ostatní tvorba. Čerpání je vykazováno na souvztažném řádku B.III.7. - Ostatní čerpání. Před 1.1.2016 byl fond zábrany škod vykazován v rámci položek určených pro účelové peněžní dary. Komentář k části H. Účetní jednotka v řádku H.1. Stavební pozemky nevykazuje žádný údaj, vzhledem k obsahové nejasnosti této položky. Podle ustanovení § 2 písm. c) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. je stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle přílohy ke katastrální vyhlášce č. 357/2013 Sb. (stať 1 bod 13), která stanoví technické podrobnosti pro správu katastru, se druhem pozemku "zastavěná plocha a nádvoří" rozumí pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr, c) zbořeniště, d) vodní dílo. Zkráceně se tento druh pozemku označuje jako "zast. pl.", tedy zastavěná plocha. Zastavěná plocha však do H.1. patřit nemůže, protože má ve výkazu svou vlastní položku "H.4 Zastavěná plocha". Nádvoří je stavba. Ministerstvo vnitra v rámci poskytování metodické podpory kapitole 314 tuto problematiku s Ministerstvem financí dlouhodobě diskutuje, přesto stále přetrvává nejasnost, co Ministerstvo financí požaduje vykazovat v položce "H.1. Stavební pozemky". |