Metodika

Obecná metodika

Všechny organizace veřejného sektoru vedou účetnictví a zpravidla hospodaří podle svého rozpočtu, což umožňuje velmi detailně sledovat jejich hospodaření s veřejnými prostředky. Účetnictví eviduje veškeré stavy i toky v organizaci, bez ohledu na to, jestli jsou spojeny s reálným peněžním plněním. Rozpočet má dvě hlavní funkce: je finančním plánem pro konkrétní kalendářní rok a zároveň specifickým analytickým členěním vybraných obratů v účetnictví. V rozpočtu (rozpočtovém hospodaření) se sledují peněžní příjmy a výdaje a zároveň způsob použití přebytku nebo způsob krytí schodku (tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji).

Rozpočet

Významná část organizací veřejného sektoru povinně sestavuje svůj rozpočet na příslušný kalendářní rok v členění podle vyhlášky o rozpočtové skladbě, kterým se řídí jejich hospodaření, a na který mohou být rovněž navázány další organizace veřejného i soukromého sektoru Jelikož rozpočet sleduje tzv. peněžní (cash)-princip, příjmy, výdaje a tzv. financování představují reálně přijaté nebo vydané peněžní prostředky sledované na vybraných syntetických účtech účtové osnovy. Na základě těchto informací je možné sestavit tzv. finanční výkazy a z nich odvozené finanční ukazatele.

Účetnictví

Účetnictví se na rozdíl od rozpočtu řídí akruálním principem–účetní případy se zachycují do období, se kterým časově a věcně souvisí, bez ohledu na samotný tok peněz. Kromě sledování výnosů a nákladů je předmětem účetnictví rovněž zachycovat stav majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv.

Jedním z hlavních výstupů z účetnictví je Účetní závěrka – výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, případně přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Na základě těchto výkazů se sestavují tzv. účetní ukazatele.

V rámci portálu Monitor jsou u jednotlivých organizací státní správy a samosprávy v rámci jejich profilů zobrazeny vybrané finanční a účetní ukazatele. Níže je uveden detailní popis jednotlivých použitých ukazatelů.

Finanční ukazatele

Příjmy (konsolidované)

Příjmy jsou tvořené pouze takovými peněžními plněními, které mají nenávratný charakter (vč. přijatých splátek půjčených prostředků). Vzhledem k tomu, že rozpočtovou skladbou jsou označovány všechny pohyby na vybraných syntetických účtech, pomocí konsolidačních položek dochází k očišťování příjmů o takové pohyby peněžních prostředků, kdy organizace převádí peněžní prostředky mezi svými bankovními účty a nejedná se tak o standardní příjem. V příjmech nejsou zahrnuty operace z cizích nebo sdružených prostředků, ani příjmy z podnikatelské činnosti.

Výdaje (konsolidované)

Výdaje jsou tvořené pouze takovými peněžními plněními, které mají nenávratný charakter (s výjimkou půjčených prostředků jiným organizacím). Vzhledem k tomu, že rozpočtovou skladbou jsou označovány všechny pohyby na vybraných syntetických účtech, pomocí konsolidačních položek dochází k očišťování výdajů o takové pohyby peněžních prostředků, kdy organizace převádí peněžní prostředky mezi svými bankovními účty a nejedná se tak o standardní výdaj. Ve výdajích nejsou zahrnuty operace z cizích nebo sdružených prostředků, ani výdaje z podnikatelské činnosti.

Saldo příjmů a výdajů (konsolidované)

Rozdíl mezi příjmy a výdaji. Kladnou hodnotou se rozumí přebytek, zápornou schodek. Hodnotě salda musí vždy odpovídat hodnota financování (s opačným znaménkem). Třída financování popisuje, jak bylo s přebytkem naloženo, nebo jak byl schodek kryt.

Přijaté půjčené prostředky

Úhrn jistiny vydaných dluhopisů a jistin jiných přijatých půjčených prostředků v rámci příslušného kalendářního roku. Nezahrnuje přijaté prostředky v rámci řízení likvidity.

Hrazené úroky

Hrazené úroky z půjčených peněžních prostředků. Nezahrnuje úrokové platby, které vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku.

Uhrazené splátky jistin půjčených prostředků

Uhrazené splátky jistin vydaných dluhopisů a jiných přijatých půjčených prostředků v rámci příslušného kalendářního roku. Nezahrnuje vynaložené prostředky v rámci řízení likvidity.

Dluhová služba celkem

Součet uhrazených úroků z přijatých půjčených prostředků a uhrazených splátek jistin vydaných dluhopisů a jiných přijatých půjčených prostředků.

Účetní ukazatele

Majetek celkem

Veškerý majetek, který organizace v drtivé většině případů používá pro svoji činnost, kterou je zejména poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. Jeho ocenění tedy není dáno jeho aktuální tržní hodnotou. Je dáno výší prostředků vynaložených na jeho získání, upravenou zejména o to, jak dlouho a jak intenzivně byl doposud tento majetek organizací používán. Jde o významnou informaci o kvalitě a rozsahu veřejných statků a veřejných služeb, které v budoucnu může organizace daňovým poplatníkům poskytovat.

Dlouhodobý hmotný majetek

Hmotný majetek, který organizace v drtivé většině případů používá pro svoji činnost po dobu delší než 12 měsíců, zejména pozemky, budovy, stroje a zařízení. Touto činností je zejména poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. Ocenění tohoto majetku tedy není dáno jeho aktuální tržní hodnotou. Je dáno výší prostředků vynaložených na jeho získání, upravenou o to, jak dlouho a jak intenzivně byl doposud tento majetek organizací používán. Jde o významnou informaci o kvalitě a rozsahu veřejných statků a veřejných služeb, které v budoucnu může organizace daňovým poplatníkům poskytovat.

Pohledávky brutto

Nominální výše pohledávek, včetně poskytnutých záloh, které organizaci vznikají z jejího veřejnoprávního postavení (např. vyměřené daně, pokuty, sankce či poplatky) i soukromoprávního postavení (např. pronájmy nemovitostí), a to bez ohledu na to, do kdy mají být tyto pohledávky organizaci uhrazeny či jinak splněny.

Krátkodobé pohledávky brutto

Nominální výše pohledávek, včetně poskytnutých záloh, které organizaci vznikají z jejího veřejnoprávního postavení (např. vyměřené daně, pokuty, sankce či poplatky) i soukromoprávního postavení (např. pronájmy nemovitostí), které mají být organizaci uhrazeny či jinak splněny do 12 měsíců.

Krátkodobé pohledávky netto

Výše pohledávek organizace, včetně poskytnutých záloh, které vznikly z jejího veřejnoprávního postavení (např. vyměřené daně, pokuty, sankce či poplatky) i soukromoprávního postavení (např. pronájmy nemovitostí), a to ve výši, které zohledňuje pravděpodobnost jejich neuhrazení či jiného nesplnění dlužníky. Pohledávky jsou tedy oceněny přibližně ve výši, ve které lze očekávat jejich skutečné uhrazení či jiné splnění ze strany dlužníků. Rozdíl oproti "Krátkodobým pohledávkám brutto" tedy naznačuje, jaké přibližně peněžní prostředky či jiné plnění nedokáže organizace od svých dlužníků získat, a to z důvodů subjektivních i objektivních.

Krátkodobý finanční majetek

Celkový objem majetku organizace, který je jednoduše a rychle převoditelný na hotové peníze, které mohou sloužit například k úhradě jejích splatných závzaků. Kromě peněžní hotovosti, peněz na bankovních účtech a cenin se také jedná o cenné papíry, do kterých organizace uložila volné peněžní prostředky za účelem jejich zhodnocení či zabránění jejich znehodnocení.

Cizí zdroje celkem

Celkový objem všech závazků organizace, včetně přijatých záloh, bez ohledu na to, do kdy je má organizace uhradit či jinak vypořádat, a to včetně těch závazků, jejichž výše se v budoucnu může změnit (zvýšit i snížit).

Dlouhodobé závazky

Nominální výše závazků, včetně přijatých záloh, které má organizace uhradit či jinak vypořádat ne dříve než za 12 měsíců.

Krátkodobé závazky

Nominální výše závazků, včetně přijatých záloh, které má organizace uhradit či jinak vypořádat do 12 měsíců.

Náklady

Nákladem v případě organizace veřejného sektoru je snížení využitelnosti jejího majetku pro její činnost, kterou je zejména poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. K tomu dochází například fyzickým či morálním opotřebením majetku (budovy, automobily), jeho spotřebou (kancelářský materiál), darováním či jiným úbytkem (upuštění od vymáhání pohledávky či její odpuštění), ale také vznikem (nikoliv uhrazením) závazku, protože majetku organizace nebude možné využít pro zvýšení kvality či rozsahu poskytovaných veřejných statků a veřejných služeb, nýbrž jeho použitím bude muset organizace získat zdroje potřebné k uhrazení tohoto závazku. Náklad je komplexnější a přesnější informací pro sledování výkonnosti organizace než výdaj peněžních prostředků, protože i když náklad vzniknul, k výdaji peněžních prostředků dojít může i nemusí, a to navíc v různých obdobích. Náklady jsou přímo spojeny se zhoršením finanční situace organizace, bez ohledu na výši či změnu výše peněžních prostředků.

Výnosy

Výnosem v případě organizace veřejného sektoru je zvýšení využitelnosti jejího majetku pro její činnost, kterou je zejména poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. K tomu dochází ze strany organizací veřejného sektoru zejména na základě vyměření daní, poplatků či pokut, získání dotací, podpor nebo grantů a spíše v menší míře i podnikatelskou činností (pronájem nemovitostí). Tyto skutečnosti představují pro organizace veřejného sektoru získané zdroje, které by měly efektivně a účelně vynakládat za účelem zvýšení kvality či rozsahu veřejných statků či veřejných služeb, které poskytují. Proto jsou výnosy přímo spojeny se zlepšením finanční situace těchto organizací.

Výsledek hospodaření

V případě organizací veřejného sektoru, zejména organizací státní správy, je běžné, že výsledkem jejich hospodaření za příslušný rok je ztráta, neboť se jedná téměř vždy o organizace, jejichž smyslem existence není tvorba zisku, nýbrž poskytování veřejných statků a veřejných služeb daňovým poplatníkům. Je-li výsledkem hospodaření organizace za příslušný rok zisk, naznačuje to dobrou schopnost této organizace získávat a efektivně využívat zdroje nezbytné pro zajištění její činnosti. Pro přesnější posouzení je však nezbytné vzít do úvahy i další informace a ukazatele.